Sylva Lauerová
Jak asi vypadá životopis takové extravagantní spisovatelky?
Kamarád doporučoval dívčinu vyrůstající ve stísněném prostředí rodiny alkoholiků, útěk na ulici, život na hranici prostituce, pomalu vznikající závislost na drogách již v předpubertálním věku, pak osudové setkání s buddhistickým mnichem, nejlépe někde na nádraží :), následný pobyt v klášteře, znovuzrození a očištění, cestování po světě, charitativní pobyty v Africe, pak návrat zpět do moderní civilizace, nejméně tři nepodařená manželství, 5 nechtěných potratů, 40 cigaret a 3 litry vína denně… hlavně prý žádné šťastné a vyrovnané dětství, milující rodiče, úspěch kam se podíváš, poklidný rodinný život a dobré a kvalitní přátele. Na to by mi dneska prý už nikdo neskočil.
Tak abych neprovokovala, zkusíme to jinak. Co já jsem vlastně zač? Podle čínského horoskopu Tygr, podle západního Blíženec, podle indiánského Jelen a podle keltského Habr. Z pohledu magie jsem Drak, vznášející se ve vzduchu, mým stínem je Satyr. Dle ájurvédské typologie jsem Váta tak silná, že by ze mě snad mohl být i vichr :). Narodila jsem se v Brně, v neděli odpoledne (doba nejlepší na kávu se zákuskem). To si to někdo umí vybrat, že? Začínala bouřka, a to se prý vždycky rodí čarodějnice (říkala maminka).
Žebříček mých potěšení
- dokonalost přírody – velká pohoří, nekonečné lesy, rozlehlé pastviny, obrovské louky, mohutné řeky, vysoké vodopády, hluboká jezera
- barokní hudba – v ní jsem se prostě "definitivně zacyklila"
- hudba obecně – vyjma death metalu, techna a rave, tomu prvnímu už asi nerozumím a těm druhým ještě nerozumím
- barvy přírody – zelená, tyrkysová, oranžová, žlutá, červená, …
- zvuky – ptáci, hlavně ptáci… a trochu žáby. A také ještě zvuk drobného deště dopadajícího na listí.
- zvířata – téměř všechna s převažující slabostí pro ovce, kozy, hrochy, želvy, velbloudy a francouzské buldočky
- muži – velká láska a velká touha: inteligentní, vtipní, charismatičtí, s převažující slabostí pro ty s krásným, urostlým tělem
- intelektuální debaty s přáteli – přátelé obecně, ale jen pár pečlivě zvolených, chytrých nebo extrémních. Kafíčko s nimi, tak nejraději v nějaké funkcionalistické kavárně, ve „street cafe“, v cukrárně, v přístavní kavárničce nebo ve zcela zapomenuté téměř domácí mini-kavárničce kdekoliv po světě
- jazyky – jazyk anglický (prioritně a moc!), zejména ve své britské podobě, španělština (kastilština, obzvláště acento español de andalucia), nuceně je potěšením i němčina, ale i v ní se dají nalézt záchvěvy něhy. Pracuji na tom, aby se potěšením stala i francouzština a italština.
