Čtenářské reakce
Čtenářské reakce na knihu Otrok.
Poslušně hlásím, že jsem přečetla Otroka :-)
A protože už mám s čím srovnávat, tahle knížka byla takové to nejsilnější kafe a četla jsem ji vědomě po kouskách. Chvílemi mě doslova děsila…
Některé pocity byly opět známé, to až člověka poleká, kam se myšlenky můžou zatoulat…
A konec? Opět klasika. Překvapení, šok, údiv…
Zase knížka, která vás donutí přemýšlet.
(Štěpánka Kraclová, 35 let, 1 dítě, Jihlava)
Dobrý den, dočetla jsem Vašeho Otroka…chtěla jsem Vám jen sdělit, že to není fikce…Zažila jsem podobnou sex.manipulaci…v tu chvíli není úniku, jsme jen hromada masa řízena hormony… bohužel, návrat k "normálu" je hodně obtížný, nikdo zatím nevymyslel koště na vymetení hlavy :-), následky pravděpodobně doživotní…Dík, krásné dny
(žena, 45 let, 3 děti, nepřeje si být jmenována)
Dobrý den, musím přiznat, že jsem nikdy žádnému spisovateli nepsala. Velmi ráda a hodně čtu. V poslední době mě žádná kniha tolik nezaujala jako Vaše kniha Otrok, kterou jsem přečetla jedním dechem. Netušila jsem, že mi tak kontroverzní téma zaujme. Zajímalo by mě, kde sbíráte materiály ke svým neotřelým knihám? Přeji Vám do budoucna hodně dalších zajímavých a neobvyklých témat, ze kterých vzniknou knihy, které nás čtenáře zaujmou.
(žena, nepřeje si být jmenována)
[…] Když jsem začínala číst knihu Otrok, cítila jsem znechucení a odpor. Postupem času jsem se však začetla a fascinovaně zírala na proměnu hlavní hrdinky, inteligentní mladé ženy, ze které se stává vlivem moci bezcitná potvora. Helena se nezastaví před ničím a je sama překvapena svým vzrušením a touhou ovládat někoho jiného. Ubližovat svému Štefanovi ji celou podmaňuje a stává se na tomto stavu závislá. I pro své okolí se stává bezcitnou a zlou, nemá pochopení pro své kolegy a přátele…
Já sama se v tomhle prostředí neorientuji a Vaše kniha mi dala možnost nahlédnout a pochopit.
Otrok mě dojal, rozplakal, ale i šokoval. Není mnoho spisovatelů, kteří by psali s takovou otevřeností a odvahou o tématech, které jsou pro někoho tabu.
Děkuji a těším se na na Váš další román.
(Ilona Kočí, 37 let)
Dobrý večer Sylvo,
právě jsem dočetla Vaši knihu Otrok. Musím říct, že jsem knihou byla velmi překvapená, ale zároveň i dojatá ze samého konce knihy. […]
Kniha mě oslovila hlavně svou vizáží a zavedla mě do světa, o kterém jsem neměla ani potuchy. Samozřejmě jsem o vztazích BDSM slyšela, ale nikdy jsem nebyla až tak moc vtáhnutá do hloubky samotného vztahu.
Díky Vaší knize jsem pochopila, jak moc tento dominantní vztah pro otroky a samotnou dominu znamená. Nikdy bych nevěřila, co všechno takový vztah obnáší a hlavně jaká tajemna v sobě ukrývá.
Myslím, že tato kniha je velmi poučná, nehledě na to, že sex je opravdu až na druhém místě. I když jsem zatím nikdy nenašla pochopení subíků - proč to všechno - můžu říct, že díky Vaší knize, jsem pochopila význam vztahu BDSM.
Myslím, že hlavní pointou samotné knihy je to, že člověk se dokáže změnit i ve chvíli, kdy to nejméně čeká, a také to, že Zakázané ovoce nejvíce chutná! Helena měla chuť zažít a poznat něco nového ve svém životě a nadvláda a moc nad jiným mužem byla silnější než ona - nedokázala zvládnout hranice zla, vzteku a fyzického násilí […] A z obyčejné chytré a mladé krásné ženy se stala bezcitná zrůda […]
Kniha mě opravdu rozplakala v mnoha částech, ale hlavně na konci. Mockrát Vám, Sylvo, děkuji za báječnou knihu a budu doufat, že napíšete i plno jiných a zároveň podobných knih. Už teď se moc těším!
(Olga Popelková, 25 let, svobodná)
Drahá Sylvo,
v knihkupectví mě velmi upoutal obal Vaší knihy Otrok - když jsem pak viděla titul, kniha už se nesla k pokladně!
Začala jsem včera večer a jsem u strany 115 a to jen proto, že jsem musela jít spát kvůli rannímu vstávání. Dneska behěm hodinky to dočtu! Ale vůbec se mi nechce, je to tak zajímavé. Mám s BDSM prostředím své zkušenosti a rozhodně bych šla do pokračování tohoto příběhu, o čtenáře nebudete mít nouzi. Je to moc povedené. Máte můj obdiv!!
(Linda, 32 let, svobodná, bezdětná)
Děkuji Vám za knihu Otrok… dlouho předlouho mě žádná kniha tak… nezaujala, nešokovala, nedonutila přemýšlet… já v ní vidím polemiku onoho tvrzení ve smyslu "všechno, co je oběma partnerům v sexu příjemné je povoleno a normální" a velkou úvahu na téma dominance a submisivity, ale v mnohem větší šíři, než pouze v sexu… Najednou jinak vnímám i pouhá slova "dominance a submisivita".
Je mi líto, že se neumím nějak lépe vyjádřit… ale vevnitř to všechno mám… :o))) Fakt síla - v tom dobrém i špatném (jakože šokujícím) smyslu slova…
Já mám z té knihy i jakoby radost… radost z toho, že mě zase po dlouhé době nějaká kniha šíleně bavila a jakoby mi rozšířila vědomí o věcech… různých :o)
(Blanka Jandová, 32 let, vdaná, matka dvou dětí)
Dočetla jsem Otroka a asi mám problémy se svou sexualitou, mě to ani nepohoršilo, ani nevzrušilo.. prostě jsem to přečetla jako zprávy v novinách… nic prostě.
Já nevím, asi nejsem normální, to musí hýbnout každým, prostě jsem to brala jako normální, jako bych četla, že se někdo někde naboural, že vláda přijala další zákon… žádné emoce.
(žena, 20 let, svobodná; nepřeje si být jmenována)
Stačí jen vyslovit a cítím, jak ještě chvíli poté doznívá v mých ústech, jako ozvěna. Projíždí mnou jako proud. Vidím ho všude, polonahého a svázaného, nemohu odtrhnout oči. Zrychluje se mi tep a lapám po dechu. V tu chvíli jsem Helena Jasanovská a mám Štefana, Otroka. Když zavřu oči mám v ruce bič a pode mnou klečí muž. Nikdy jsem to nedělala, ale najednou zasadím tomu muži ránu a hned vzápětí další. Jako Helena se stávám Paní a Bohyní, které Štefan padá slastně k nohám. Otvírám dveře bytu a v předsíni stojí Štefan jako pikolík, aby mi pomohl z kabátu. Nevnímám okolní svět, přibírám na váze, mám čas pro sebe a klid. Je mi blaze. Utahuji Štefanovi pouta, zlostím se, je vzrušený… Já jsem já, ale když vidím ten buklet, ten červeno-oranžový nápis a muže v poutech, pousměju se a ústa šeptají Štefane, Štefane…
(Karolína Minárová, 27 let, svobodná)
Dobrý den, včera mi e-mailem přišel odkaz na článek o křtu Vaší nové knihy, a tak jsem se dostala až k těmto internetovým stránkám. Byla jsem zvědavá, co se o nové knize dozvím. Nejprve jsem pročítala recenze "předčtenářů", pak teprve ukázky z knihy. Nutno říct, že všechny zveřejněné recenze mě překvapily… Je pro mě nepochopitelné, že i v dnešní vyspělé společnosti je pro spoustu lidí sadomasochistický vztah (a nebo třeba jen sex) tolik pobuřující a šokující. Sama v takovém vztahu žiju, možná proto mi nic z úryvků nepřipadalo nijak zvláštní. Dokonce si troufám tvrdit, že takovýto vztah je mnohem silnější a pevnější, musí být založený na absolutní důvěře mezi partnery. A stejně jako jeden z recenzentů napsal, že v něm masochismus vzbuzuje lítost, stejně tak mohu napsat já, že ve mě vzbuzují lítost "vanilkoví" lidé, tedy ti, kteří znají dvě polohy a ložnici a s tím si vystačí po celý život. Zbavme se předsudků! Je třeba objevovat nové hranice…
(anonymní reakce)
[…] teď si dovedu představit S/M hrátky, k tomu jsem se fakt nedostala. No, bylo to dost hustý. Ale pak už mě popisování S/M praktik nebavilo. Ale zajímavé to pro mě bylo z hlediska psychologického! Člověk tak nějak, jak ten čas běží, nemá čas se zamýšlet nad vztahy nadřízenosti a podřízenosti, ale toto mě donutilo. A jsem za to moc ráda. Potvrdil se mi můj instinkt, že člověk sebou nemůže nechat manipulovat a je třeba se tomu postavit. O to se dost snažím i v naší rodině, kde vládne dominatní bratr a dost dobře nesnese, že jej neposlouchám. Takže, ještě jednou dík za donucení k přemýšlení o vztazích…
(žena, 45 let, vdaná, matka; nepřeje si být jmenována)
dobry den, dekuji za to, ze se mezi lidmi snad bude trochu vic mluvit i o sm, bdsm, Ds.. vsude se bojuje za prava gayu a lesbicek..tak at vedi, ze to neni vse, co je jine, nez "normal".
(anonymní reakce)
Otroka jsem dočetla předevčírem a musím říct, že to byl fakt mazeeeec :-D. Kdybych nevěděla, že jste "normální", tak bych si říkala, že musíte být asi jeden z dalších spisovatelů, kteří si při psaní rádi přihnou něčeho ostřejšího či si něco šlehnou :-D a do toho ještě vymetají všechny možný párty založené na hromadném sexu všeho druhu :-D.
Ta knížka byla totiž dokonale napsaná. Nedokážu si představit, že bych si jako spisovatelka (která tyto techniky doma neprovozuje) měla něco nastudovat a pak napsat knihu - knihu, která je opravdu geniálně napsaná. Je pravda, že k závěru to bylo na mě už trošku silnější kafe, ale rozhodně mě to nedonutilo knížku zavřít. Závěr naprosto famózní :). A celkově naprosto úžasně vystižena změna povahy hlavní hrdinky - pomalu a nenásilně, opravdu jak ze života :).
Upřímně by mě zajímalo, jaká bude Vaše další knížka, protože jste si nasadila touto knížkou opravdu vysokou laťku ;). Od "něžné" slečny s obrovským vnitřním dítětem tedy dostáváte jedničku s hvězdičkou :)
(Anna Stahlová, 21 let, svobodná)
Tedy, s odpuštěním, knihou jsem listoval, a je to něco naprosto příšerného. Podotýkám, že jsem člověk v BDSM dlouho aktivní, se stálou partnerkou a máločemu se vyhýbající. Ovšem tahle kniha je jen dalším výplodem, který nás v očích ostatních lidí (většinové společnosti) posune zas dál jen mezi úchyly a devianty.
(anonymní reakce)
Drahá Sylvo, opět jsem jedním dechem doslova zhltala neskutečně čtivé řádky Tvé již v pořadí třetí knihy. Netajím se tím,že zrovna jaksi nepatřím k vyznavačům sm praktik, ale tohle, co jsem si přečetla ve Tvé knize mě opravdu nenechalo v klídku. Musím se přiznat,že i když jsem knihu dočetla před takřka týdnem, stále se mi její děj prolíná v myšlenkách.
Všem svým dobrým (ale i nedobrým :o)) kamarádkám jsem hned roznesla, že se chystá vydání této knihy a zahájila hon na Otroka. A tak jsme četly a četly. Já cestou na Moravu, kdy jsem v Pendolinu nevnímala nic kolem sebe a hltala jednu stránku za druhou… a místo v Ostravě Svinově jsem skončila v Českém Těšíně… prostě se nedalo od ní odtrhnout. Při zpáteční cestě jsem šťastně a v klídku dolouskala knihu celou, neboť dál než do cílové stanice Praha, jsem dojet nemohla.
Druhá moje kamarádka mi telefonovala a pravila, že až se její manžel vrátí ze služebky tak mu asi dá pár facek a začne mu úplně nová pozice v manželském svazku. Chudák. No asi i tohle některé z nás může motivovat k jinému postavení v domácnosti. A proč ne? Po přečtení knížky to možná každá (nebo každý) bude cítit nějak jinak!
Vím, že tě každá kniha doslova vycucne, ale už teď moc a moc prosím za všechny tvé příznivce: PIŠ, PIŠ, ať máme co číst a na co se těšit. A ještě jednou tisíceré díky za úžasný čtenářský zážitek!
(Renata Novotná, 42 let, vdaná, matka)