Svatava Antošová: Queens

QUEENS
Svatava Antošová

Motto: We reign ourselves through our hope…

I.
Ty jsi mou královnou
královnou vydřích samot a světlem převislic
zaklesnutých do mě jako do ostnů jezera
trpícího v mořských rybách
Ty jsi mým ploutvením
za víčky otvorů vysekaných ve svém těle
bělám se pod ledem
a černám na rtech oněmělých břehů
Ty jsi mou stínohrou
na nebi plném zvonícího sněhu

je tě tolik
a přitom jsi jediná
v pohybech mračen z kterých padáš jako most
a jediná máš v jeho klenbě růži…
Zábla mě kdysi za nehty
skvrna tří jiter pustě krajinatá
a metla do očí své peří – holou pláň
Teď kvete v srsti plaché závěje
… a já?
Jsem já tvou královnou Naděje?

II.
Vládnu ti
slibem nahoty ach! a nekonečnou bázní
z doteku příliš matoucího
Vládnu tvou láskou
která snáší i mé dětské přátelství
(hraju si na písku a na štěstí)
Vládnu tvým bohem
byl-li kdy jaký pod střechu srdce nepozván
a přesáhl-li opuštěnost míjení a míjení
starých opuštěných skal

Vytrácím se z toho kamene
jako rosa pod převahou Slunce
hory jsou čisté jezera bezbřehá
Ty kveteš v jejich vůni a přísaháš si
sklonit svůj stesk před mým
a já ti věřím
věřím jakoby se dlouho věřit neumělo
Ale někdy se ve mně zachvěje
některá snad příští báseň
Zůstaneš se mnou navždy
královno Naděje?…

zpět