Kateřina Rudčenková: Jsi černá

JSI ČERNÁ
Kateřina Rudčenková

Jsi černá v hrdle spolklý stín
jsi voda v řece rozpáleným tělům
máš sedmero proměn
sedmero podob které mě omračují
a další které mě vymykají z klidu
jsem uvnitř tebe
jsi věž
dobře krytá
pěšcem
jsi
kobylka
uvázaná škemrající bělostná a plachá
jsi studna do které klesá můj
oněmělý džber hlouběji do temných
ztichlých stěn jsi vysoký nejvyšší tón
který znehybňuje zaslechnut
při pohybu moře
jsi vznešený a hrdý kocour
ověnčený zlatem tvá lesklá
srst královno
tvé peří ve vějíři v čapci
diamanty vsazené rubíny a drtě tvých
očí ve voze kterým se ženeš ode mě
anebo mně vstříc
prosím tě nech se uzamknout
nech se spoutat jsem ze stříbrných
nití motouz vábivý a chtivý
tvého dechu
chci už jen u tebe dlít a skrz tebe
barevnou tabulí skla dívat se
do zahrad živelných fontán
jak pějí: „jsi černá“
jako kůže jako kůra stromů
prosím tě vrať se ke mně vrať se
kdo už jiný by ti měl
zpívat: „ty temná“
ty rytme a noci a
všechno co mě obklopuje
stěno mého domu
ležím uvnitř tebe
vzývám co bylo
co se prosáklo skrz zem
zasyklo shořelo a my
proč už nejsme spolu!

zpět