Fenomén Hračka - 8. kapitola
Jak vyrobit podprsenku ze spoďárů aneb jak na poslední chvíli zachránit veřejné vystoupení před kamerami
Píše se prosinec 2007, autorská čtení a autogramiády jsou v plném proudu, Hračka mizí z pultů a knihkupci chtějí vidět Sylvu Lauerovou, která spadla z nebe a vydatně čeří vody poklidného českého literárního rybníčku. Akce stíhá akci. Jezdím po celé republice, dnes jsem zrovna v Praze, kamarád mi půjčil byt, abych měla rozumné zázemí. Je podvečer, chvatně se chystám na večerní vystoupení, na kterém nebudou chybět fotoaparáty a kamery, make-up je hotov, teď jen vklouznout do černé blůzy a jde se.
Můj manažer právě kontroluje, zda je na místě, kam jedeme, vše připraveno, když tu vyděšeně volám z předsíně. „Simone! Máme průšvih!“
Mžikem stojí vedle mě před zrcadlem a oba zíráme na mé poprsí, které se v záři nástěnných světel nabízí pod průsvitnou látkou žoržetové halenky až do těch nejtitěrnějších detailů. Simon lakonicky prohodí: „Seš si pořád jistá, že chodit bez podprsenky je ten nejlepší nápad?“ „Vtipálku,“ odpovídám značně bledá v obličeji, „nemám nic jinýho na sebe. Oba víme, že v tomhle jít nemůžu, ty náhradní černou košili nemáš, co budeme dělat? Máme všehovšudy pět minut!“
Se Simonem nebylo třeba věci dlouho rozebírat, beze slova jsme se rozběhli do všech koutů poměrně rozlehlého luxusně vybaveného bytu, abychom se za pár vteřin setkali v šatníku nad šuplíky s pánskými ponožkami, slipy a trenýrkami nejdražších a nejvýznačnějších módních značek. „Ponožky!“ zařvali jsme oba.
Ukázalo se, že to byla špatná volba, ponožky byly příliš úzké, uzel příliš velký, nikde se nedal skrýt. Mé zoufalství rostlo, čas běžel. Následoval návrat do šatny, zhodnocení situace a během následujících okamžiků vznikla (za vydatné pomoci nůžek) z černých slipů značky Armani elegantní „rouška“, která se gumou (původně určenou pro mužský pas) držela nad ňadry na hrudníku a díky odstřiženému rozkroku a preciznímu zarovnání zakrývala vše, co měla. Vypadalo to úžasně. Stáli jsme vedle sebe před zrcadlem, spokojeně pokyvovali hlavou, plácali se po ramenou, gratulovali si k úspěchu a záhy jsme s profesionálními výrazy ve tváři a mužskými slipy na mých prsou vyrazili před kamery. Spisovatelka a manažer si přece musejí poradit v každé situaci, ne?
Příště: K sexy knížce sexy kmotři aneb jak si vybrat ty pravé
Vaše Sylva
